potlačiti dok. (3. mn. -í) (co, koho) 1. znemožnit, aby se něco uskutečnilo n. projevilo, způsobit, aby něco nebylo; přemoci, překonat (co); zabránit někomu, něčemu v rozvoji, růstu n. uplatnění; utlačit, porobit, zdeptat (koho): p. otázku, úsměv, hněv, vzrušení utlumit; p. nepřátelství přemoci, zatajit; p. zprávu znemožnit, neuveřejnit, nevydat; p. noviny (Havl.) zrušit; p. nekázeň zamezit, učinit jí přítrž; p. vzpouru, reakční puč zdolat, udusit; vojensky, krvavě p. povstání; v zárodku p. pokus o odpor; plevely potlačí kulturu trav; – potlačené národy; p. své nepřátele; p. někoho mravně *2. poněkud stlačit, zatlačit, smáčknout: p. páku, na páku (Lid. nov.); dívka potlačí dlaní družku (Něm.) ○ předp. po-; — ned. potlačovati; — potlačím ned. bud. k tlačiti (v. po- III 1) (vedle budu tlačit)