potrhlec, -hlce, potrhlík, -a (6. mn. -cích) m. (*potrhlo, -a s., K. Čap., *potrženec, -nce m., Třeb.) (*potrhlice, -e ž., Kronb.) řidč. potrhlý člověk; ztřeštěnec, blázen 4: to je p.; spílala mu p-íků (Kapl.)