pouštěti ned. (3. mn. -ějí) k pustiti: p. hůl z ruky; p. nádobu po provaze spouštět; – p. koni otěže popouštět; pouštěl ji z objetí; přen. p. moc, iniciativu z rukou, p. uzdu svým tužbám; p. stavidla výmluvnosti; – p. byt, pole; p. pěkné místo; vojsko pouští pozice opouští; – ovoce pouští šťávu; štětka pouští chlupy; ječmen špatně pouští zrno; látka pouští barvu; – nepouštějí ho z domu; nikoho nepouštěj!; p. psa z řetězu; p. na zloděje psa; k ničemu ho nepouští; okno pouští světlo; nepouštěl ho z očí; ob. v továrně začali p. propouštět; – p. vodu do vany; vlak pouští páru; p. kouř nosem; p. všelicos do světa; p. si hudbu z desek; p. rychlík ze stanice; – p. z luku šíp; p. kořeny; – p. motor, gramofon spouštět; p. draka; p. lodičky na řece; p. dříví dolů po řece; – švestka pouští dobře od pecky; pouštějí chlupy (kočce); oka pouštějí (na punčoše); špína špatně pouští; barva pouští; nář. sněhy pouštěly (Hol.) tály; ♦ nepouštět něco z hlavy; p. něco jedním uchem tam, druhým ven nepřipouštět si, nevěnovat tomu pozornost, nedbat toho; p. někoho k slovu; p. si někoho k tělu; expr. p. strašáky, hrůzu na někoho strašit ho; p. hromy na někoho nadávat mu; ob. expr. p. si pusu (zhrub. hubu) na špacír; už ho pouští k vodě; p. někomu žilou; — pouštěti se ned. k pustiti se: nepouštěl se její ruky; jeden druhého se nepouštěl; – p. se cesty, stopy; jenom se ho nepouštěj!; přen. p. se svých zásad; – pomalu, zvolna se p. k zemi, sokol se pouští na jehňátko (Třeb.); – p. se do města; p. se přes les; nepouštěla se daleko od břehu; – p. se do práce dávat se do ní; p. se do hovoru, do jídla; p. se do kola začínat tancovat; p. se do nepřátel začínat na ně útočit; ♦ bez vesla na moře se nepouštěj (pořek.) bez potřebných znalostí nic nedělej ○ předp. do-, do- se, na-, o-, od-, po-, pod-, pro-, pře-, před-, při-, při si, roz-, roz- se, s-, s- se, u-, v-, vy-, za-, za- se; → nás. pouštívati, pouštívati se ○ předp. do-, do- se, o-, od-, pro-, při-, při- si, roz-, roz- se, s-, s- se, vy-, za-