poutati ned. 1. (koho, co; komu co) svazovat pouty, a tím znemožňovat někomu volný pohyb; spoutávat: p. zajatce; p. někomu ruce a nohy, p. někoho na rukou a na nohou; být poután okovy (Pal.); přen. bázeň mu poutala jazyk 2. (koho, co) připoutávat: p. psa; krátké držení poutalo hřebečka ke konci voje (Baar); k břehu je přístavní můstek poután řetězy 3. kniž. (co) obepínat, svírat, spoutávat: její vlas byl poután stužkou (Ner.) 4. kniž. (koho, řidč. co) omezovat (ve volnosti jednání), vázat: společnost poutaná konvencemi; poutal jej slib; být poután službou 5. kniž. (koho, 4. p., ke komu, čemu, zř. nač, co) udržovat na něj. místě, v blízkosti někoho, něčeho, v něj. stavu; uvádět ve vztah citový, hmotný aj.; připoutávat, vázat, spojovat (s kým, čím): p. něčí pozornost, zájem, pohled obracet, přitahovat, vábit; láska poutá ty dva lidi k sobě; je k němu poután přátelstvím; k Praze mě nic nepoutá netáhne; – nemoc ho poutá na lůžko; služba poutala ho na kancelář (Baar); atomy poutané v celek; hydr. vázat, zadržovat, udržovat v sobě: sůl poutá vodu 6. kniž. (koho, 4. p.) budit něčí pozornost, zájem; vábit, zajímat, lákat, připoutávat, přitahovat: památky ho nepoutají; v knize mě poutalo zvláště líčení bitev; poutala ho její sličná tvář; — poutati se ned. 1. kniž. (k čemu) být ve spojení s něčím, ve vztahu k něčemu; vztahovat se, připojovat se, pojit se, družit se 2: k hradu se poutá nejedna pověst; tradice se poutá k několika jménům *2. (na koho) vázat se: nepoutala se na muže a zůstala svobodná (Sab.) ○ předp. o-, od-, od- se, při-, při se-, roz-, roz- se, s-, s- se, u-, u- se; → nás. poutávati, poutávati se