povědomí, -í s. 1. (o čem; čeho) jistý (nižší) stupeň uvědomění, uvědomování si něčeho, vědění něčeho, vědomosti o něčem; jistá povšechná znalost něčeho: šířilo se p. o neznámých svetecn (Vanč.); nemít p. o skutečném životě; mít, p. o příčině jednání; p. chudoby; jaz. jazykove p. jazyk, jak se projevuje ve vědomí příslušníků daného jazykového společenství 2. vědomí vztahu k jistému kolektivu: národní, celostátní, kolektivní, politické, umělecké p.; obecné p., třídní p.; společenské p.