pověrčivý (†pověrný Čech) příd. 1. věřící v pověry: p-í námořníci, lovci; není ani trochu p.; je p. jako stará bába; p-á mysl 2. řidč. pověrečný 1: p. strach; → přísl. pověrčivě; → podst. pověrčivost, -i ž.