pověsiti dok. (3. mn. -í, rozk. -věs, trp. -šen) 1. (co kam) upevnit něco tak, aby to viselo: p. kabát na věšák; p. obraz na stěnu, záclony na okna; p. prádlo; pověsil sluchátko (Olb.) zavěsil; p. si ručnici přes rameno; expr. pověsily na děvče starou sukni nevhodně je oblekly; ♦ expr. p. řemeslo, studie ap. na hřebík zanechat toho, přestat se tím zabývat; p. někomu bulíka, hejla na nos obelhat ho; p. někomu něco na nos namluvit mu něco, obalamutit, obelhat ho; p. někomu někoho, něco na krk dát na starost, přidělit nepříjemnou práci, obtížnou povinnost; hanl. pověsil si na krk ženskou zavázal se vůči ní 2. (koho, 4. p.) oběsit: byl odsouzen a pověšen; pověsil se na nejbližším stromě; — pověsiti se dok. (na koho, co) přichytit se něčeho, někoho a zůstat na tom, na něm viset: p. se otci kolem krku; přen. pověsila se na mne nemoc (Wolk.) zachvátila mě; ♦ expr. p. se někomu na paty, na krk, p. se na někoho neodbytně se ho držet; — ned. věšeti, v. se