pověstný příd. mající pověst dobrou n. špatnou, obecně n. velmi známý; slavný, vyhlášený, proslulý: p. řečník; daleko široko p. lékař; p. rváč, šarlatán; p-á sbírka, socha; vesnice p-á po okolí; → přísl. pověstně řidč.: p. řádit; → podst. *pověstnost, -i ž.: p. české kuchyně