povahopis, -u m. (6. j. -e, -u) popis, vylíčení, vykreslení povahy; charakteristika: p. hlavních osob; p. českého člověka; mistrný p.; povahopisný (*-pisní Ner.) příd.: p-á studie; p. náčrt; p-é schéma; p-á složka; → přísl. povahopisně: p. důležitý; *povahopisec, -sce m. kdo píše povahopisy (Sab.)