povléci (1. j. -vleku, -vleču, 2. -vlečeš, 3. mn. -vlekou, -vlečou, rozk. -vlec, -vleč, min. -vlekl, trp. -vlečen), povléknouti, povlíknout (ob.), (min. -vlékl, ob. -vlíkl, trp. -vlečen, ob. -vlíknut) dok. (co čím, co) 1. pokrýt tenkou vrstvou něčeho: jazyk bíle povlečený; hladina rybníčka byla povlečena žabincem 2. pokrýt (látkou, kůží ap.); potáhnout 1: p. (čistě) polštáře; peřiny opatřit je čistými povlaky; křesla povlečená hedvábím; vypadal jako kostra povlečená koží zcela vyhuble; — povléci se, povléknouti se, povlíknout se (ob.) dok. (čím) pokrýt se na povrchu tenkou vrstvou něčeho: oko se povleklo šedým zákalem; hladina se povlekla tenkou vrstvou ledu; — ned. povlékati, povlíkat, p. se; — povleku, povleku se, povleču, povleču se ned. bud. k vléci, vléci se (v. po- III 1) (vedle budu vléci, budu se vléci)