povrchový příd. 1. k povrch 1, 2: p-á masáž; p. nátěr; důlní i p-é lokomotivy; horn. p. důl (op. hlubinný); p-é dobývání; p-é práce na povrchu; tech. p-á bruska k broušení vnějších ploch; p-á úprava kovů prováděná k ochraně povrchu kovu proti korozi n. pro zlepšení jeho vzhledu; elektr. p-é telefonní linky; p-é vedení; geom. p-á přímka plochy; med. p-é ozařování; geol. p-á voda; archeol. p-é nálezy nalezené na povrchu (např. při orbě); – fyz. p-é napětí molekulární síla na povrchu kapaliny; zool. p-é ryby žijící při hladině *2. povrchní 2: žít p. život (Šal.); p. radikalismus; → přísl. povrchově: žíly leží na končetinách většinou p. při povrchu; horn. p. dobývat uhlí, rudu; → podst. *povrchovost, -i ž.: p. dramatického dění (Šal.)