povyšovati ned. k povýšiti: poněk. zast. p. hlavy (Čel.) pozvedat; – p. hlas; – být opominut při povyšování; p. osady na městečka; p. svou libovůli nad zákon (Šmil.); v očích všech jej to povyšuje (Herb.); (dř.) p. do stavu šlechtického; – p. každé dva roky (Kun.) postupovat v úřadě; – poněk. zast. umění povyšuje člověka nad všednost (Ner.); — povyšovati se ned. k povýšiti se 1, 2, 4: zř. všecka pole jako stupně se povyšovala (Choch.); – řidč. hlas se povyšoval; – umělecké nadání není výsadou, pro kterou se umělec má p. nad jiné (Z. Nej.) vyvyšovat se; ♦ kdo se povyšuje, bude ponížen (bibl., přísloví)