prášek I, -šku m. (6. mn. -šcích) zdrob. k prach 1. velmi jemná suchá částečka něj. hmoty: p. pudru, mouky; všude bylo čisto, nikde ani prášku ani trochu prachu, nečistoty; přen. ani prášku altruismu (Šal.) stopy 2. urč. (suchá) hmota rozmělněná na velmi malé, sypké částečky, určená k něčemu: cukr roztlučený, rozemletý na p.; jemný p.; zbož. p. do pečiva chem. kypřicí prostředek; pudinkový, kakaový p.; šumicí p.; mýdlový p.; p. proti hmyzu; tech. diamantový p. bort I; zeměd. slang. prášek, prášky práškové strojené hnojivo; hut. kovové, nekovové prášky; železný p.; kysličníkové prášky 3. urč. množství léčiva podávané pův. v podobě rozmělněné hmoty, nyní zprav. jako pilulka; ob. netekutý lék vůbec: vzít si p. pro spaní, na spaní, proti bolení hlavy; lékař předepsal prášky; zapít p. vodou 4. mn. prášky ob. expr. peníze (Hol. aj.); → expr. zdrob. prášeček, prášíček, -čku m. (6. mn. -čcích, -čkách) řidč.; příd. práškový v. t.