prásknouti dok. (min. -kl, podst. -knutí) 1. k práskati: vtom práskne výstřel; dvířka práskla bouchla; prásknutí biče; – p. rukama praštit; práskla (za sebou) dveřmi bouchla; – práskni ho do nosu! udeř, uhoď; expr. prásklo mě to přes palici (Pluh.) praštilo, bouchlo; p. do bubnu, do dlaní; p. do koní; expr. p. lišku zastřelit; p. do nich (nacistů) (Bran.) střelit; přen. expr. p. do toho rázně zasáhnout do něčeho, rozhodnout o něčem; (proč už jednou) pořádně do toho neprásknou! (Zápot.); ♦ expr. p. do bot utéci; p. (čast. praštit) se přes kapsu 2. expr. (kým, čím, řidč. s čím) prudce hodit; mrštit 1, praštit 2, vrhnout: p. nářadím do kouta; p. sebou upadnout, položit se; p. (s) prací zanechat jí; p. se vším a jít nechat všeho 3. arg. (koho, co; co na koho, co komu) udat, prozradit 2: někdo je (kasaře) musel p. (Jariš); jdi to p. (Otč.) ○ předp. na-, na- se, od-, při-, s-, vy-, za- (poza-)