prýštiti, poněk. zast. prýštiti se ned. (3. mn. -í) poněk. kniž. vytékat menším proudem; pramenit, tryskat: pramen prýští ze skály; studánka, co opodál se prýštila (Jir.); krev prýští z rány; přen. prýštila z něho jistota, opovržení; názor prýštící z nevědomosti pocházející ○ předp. na-, roz- se, vy-, vy -se; → nás. prýštívati (se)