průčelí, -í s. 1. přední strana budovy; fasáda, fronta 1, čelo 4: p. domu; ozdobné p. paláce; lomenice zdobící p. chalup 2. poněk. zast. přední strana, přední část něčeho vůbec: p. síně (Choch.); p. bojovníků (Klicp.) čelo vojska; zř. na p. zastavit ražení chodby (K. Čap.) na předku