průbojník

, -a (6. mn. -cích) (*průbojce, -e, Šal.) m. (průbojnice, -e ž., Vodák) řidč. kniž. průkopník: Hus b…

průbojník

I, -u m. (6. j. -u, 6. mn. -cích) tech. nástroj k prorážení (probíjení) děr; děrovač 1, děrovačka 1,…