průkazný příd. 1. prokazující, dokazující něco; přesvědčivý: (velmi, málo) p. doklad, důvod; je třeba svědectví p-ějšího; p-á práce, teorie; p-é zkoušky pevnosti materiálu; pravda zjevná a p-á 2. řidč. průkazní 2: p. materiál byl jasný 3. zř. zast. průkazní 1: p-é listiny (Arb.); → přísl. k 1 průkazně: výsledky p. potvrdily zlepšení; → podst. k 1 průkaznost, -i ž.: vědecká přesnost a p.; p. soudního materiálu