průkopník, -a m. (6. mn. -cích) (průkopnice, -e ž.) (~; čeho) kdo razí cestu novým myšlenkám, kdo jde novou, pokrokovou cestou, pracuje novým postupem ap.; avantgardista, pionýr 1: socialistický, družstevní, tělovýchovný p.; p. nových forem práce novátor; p. pokrokového vývoje; p. letectví