průměr, -u m. 1. příčný rozměr předmětu, zprav. okrouhlého: balvan má p. dva metry; rybník o několika metrech p-u; geom. p. křivky úsečka jdoucí jejím středem; délka této úsečky; p. kružnice, elipsy; kolo s p-em pěti metrů; p. koule úsečka jdoucí jejím středem a spojující dva body na její ploše; délka této úsečky; tech. p. drátu, ventilu 2. střední hodnota ze dvou n. několika veličin: rychlostní p.; měsíční p. teploty; roční p. výroby oceli; přečíst v p-u třicet knih ročně průměrně; p. cen, mezd; mat. aritmetický, geometrický p. 3. střední míra, střední úroveň; prostřednost, průměrnost: p. životní úrovně; vynikat, žít nad p.; vymykat se z p-u; nepřevyšovat obvyklý p.; – střízlivost, životní šeď a p. (R. právo)