průsek, -u m. (6. mn. -cích) 1. (též *průseč, -e ž.) prosekaný pruh v lesním porostu (někdy s cestou): lesní pěšiny a p-y; sníh se bělal na pasekách a v p-cích; přen. p-y ulic (Šal.) 2. geom. průnik dvou ploch: rovinný p.; — v. též proseč