průtok, -u m. (6. mn. -cích) 1. průchod kapaliny, zprav. vody; protékání; množství protékající kapaliny: p. řeky městem; p. krve tkání; – vodní toky s dostatečným ročním p-em; zrychlený p. materiálu dílnou průchod; fyz. pohyb kapaliny n. plynu; množství kapaliny n. plynu, kt. proteče urč. průřezem za jednotku času 2. místo, kudy kapalina protéká (např. kanál, strouha ap.): ústí řeky, plné ostrůvků a p-ů; přen. potlačované instinkty prorazí si cestu, p. (Šal.); tech. p. vpouštěcí, šoupátkový aj.