prašivina, -y ž. 1. nakažlivá kožní choroba zvířat (přenosná na člověka), projevující se svědivými strupy a olupováním pokožky; svrab: psi, koně stižení p-ou; odsedli od něho, jako by měl p-u; přen. hanl. (o něčem nepěkném, odporném, zprav. snadno se šířícím): bojovat proti p-ě maloměšťáctví (Neum.); p. nacismu 2. řidč. hanl. něco nepěkného, co připomíná prašivinu; vůbec to, co budí odpor; zhrub. nadávka ubohému, opovrženému člověku: pod tou p-ou (Her.) (o starých plesnivých spisech); snad by se měl dostat z té své p-y (Sek.) ošklivého života; – zhrub. z cesty, p-o! (Třeb.) prašivče; ráčí zažertovat s p-ou (Vrchl.) 3. strupovitost (zahr., zeměd.); → expr. zdrob. k 2 *prašivinka, -y ž. (Ner.)