pražiti ned. (3. mn. -í) 1. (co) prudkým žárem (zprav. za sucha) upravovat: p. kávu, slad; p. ovesné vločky; hut. pražení zahřívání rudy, aby se upravilo její složení pro další zpracování: p. oxidační, redukční †2. kniž. (co) vypalovat (porost) k získání orné půdy, žďářit: lid zdělával půdu, lesy kácel, pražil, takže rolí stále přibývalo (Jir.) 3. expr. (zvl. o slunci) sálat, (silně) pálit 1: slunce pražilo celý den; sluníčko do nás nemilosrdně pražilo 4. ob. expr. (prudce nepřetržitě) střílet, pálit 9: začali (do nás) p. z děl; — pražiti se ned. expr. být vydán slunečnímu žáru, trpět velkým horkem vůbec; péci se: p. se na poli, u plotny ○ předp. na-, na- se, u-, z-; → nás. pražívati, pražívati se (o) bez předp.