pracný příd. 1. vyžadující mnoho práce; obtížný 2, těžký, namáhavý: p-é studium; p-é vyšívání; p. účes *2. pracující: ničení lidí p-ch (Wint.) dělníků; → přísl. k 1 pracně: p. tvořit, hledat; p. udržovaný pořádek; p. vydělané peníze; → podst. k 1 pracnost, -i ž.: p. postupu; ekon. množství práce potřebné k zhotovení výrobku n. vynaložené na výrobní postup: p. výrobku; snižování p-i