pracovní příd. souvisící nějak s prací, týkající se nějak práce (zejm. ve význ. 2): p. ruch; p. obor, odvětví; – p. doba po kt. jsou pracovníci povinni pracovat (v zaměstnání); hodiny určené (v závodě, v úřadě ap.) pro práci; zkracování p. doby; p. den část dne, po kt. se pracuje (v zaměstnání); den určený zákonným předpisem k práci (na rozdíl od den pracovního klidu); šestačtyřicetihodinový p. týden, – p. síla zaměstnanec; státní p. zálohy (v letech 1952 až 1957) učňovský dorost v někt. oborech; – p. příjem, důchod založený na vlastní práci (v zaměstnání); – p. oděv uzpůsobený, určený pro práci; p. obuv; p. nářadí, stůl; p. místnost; p. skupina, četa sestavená k urč. práci; p. vůz, vlak k dopravě materiálu, nářadí ap. pro opravu a udržování tratě; – p. příkaz; p. postup jímž se práce řídí; p. plán plán práce; p. prostředí, podmínky pro práci; p. tempo; p. výkon (člověka, stroje) vyplývající z práce; p. výsledky, úspěchy; p. schopnost, kázeň; p. schůze při kt. se řeší konkrétní problémy ap. (na rozdíl od slavnostní ap.); p. charakter konference; p. předsednictvo sjezdu (na rozdíl od čestného); odb. p. hypotéza (ve vědecké práci) sloužící k usnadnění postupu v urč. fázi bádání; jaz. řidč. p. styl prakticky odborný; ekon. p. síla souhrn fyzických a duševních schopností, kterých člověk užívá při výrobě hmotných statků; p. předmět věc n. soubor věcí (dřevo, uhlí, rudy ap.), na kt. člověk působí prací; p. prostředek užívaný při práci (např. výrobní nástroje ap.); p. trh (v kapit.) soustředění poptávky a nabídky v oboru pracovních sil; p. čas dělníka doba, po kt. pracuje průměrně jeden dělník v plánovacím období; p. norma stanovící množství práce, kt. se vykoná za jednu hodinu, směnu ap., výkonová; p. jednotka (v JZD) evidenční jednotka k hodnocení práce členů (pro výpočet odměny); práv. p. právo upravující vztahy mezi zaměstnanci a zaměstnavateli; p. řád vymezující práva a povinnosti zaměstnanců a zaměstnavatelů v urč. závodě; p. smlouva kterou se zaměstnanec zavazuje zaměstnavateli, že pro něho bude konat urč. práce za sjednaných podmínek; p. poměr společenský a právní vztah založený pracovní smlouvou; p. soud (dř.) příslušný pro rozhodování sporů z pracovních poměrů; – p. povinnost (v social.) povinnost pracovat vyplývající z práva na práci; (v kapit.) povinnost pracovat ve zvl. případech (např. za války); občanská p. pomoc (v social.) povinnost účastnit se krátkodobých prací nutných v obecném zájmu; med. p. lékařství zabývající se nemocemi z povolání; med., úř. p. úraz vzniklý v souvislosti s výkonem zaměstnání; p. neschopnost znemožňující vykonávat práci pro nemoc n. pro následky úrazu; veř. spr. odbor p-ch sil (rady ONV, KNV) zajišťující zvl. organizovaný nábor pracovníků do urč. oborů; p. úřad (dř.) zabývající se umísťováním pracovních sil, jejich evidencí ap.; p. knížka (dř.) úřední doklad o pracovním poměru; p. tábor (dř.) nucené místní soustředění pracovních sil; – fyz. p. efekt práce vykonaná za jednotku času; tech. p. stroj poháněný motorem a vykonávající urč. práci; p. oběh (cyklus) jeden sled pochodů do jejich opakování (např. ve válcích spalovacího motoru); p. válec; p. prostor válce; → přísl. pracovně: p. výhodný postup; p. schopný člověk; být p. začleněn; p. se mu tím ulehčí; být s někým p. ve styku