pracovna, -y ž. (2. mn. -ven) 1. místnost, kde se pracuje, zvl. duševně: p. vědce s bohatou knihovnou; básníkova p. 2. donucovací p. (dř.) veřejný ústav pro osoby, kt. se vyhýbaly práci; expr. zdrob. pracovnička, -y ž.