pranýř (†pranéř Nov., Jir.), -e m. (kdysi) místo, kde bývali provinilci vystavováni veřejné potupě, sloup, kůl, ke kt. při tom bývali uvazováni: městský p. před radnicí; trestat vězením a p-em; stát na p-i; dosud přen., často publ., v ust. spoj. postavit někoho, přibít něco na p. ap. vydat veřejné potupě, posměchu, veřejně kárat ap.; octnout se na p-i (veřejnosti, hanby) být vydán veřejné potupě, posměchu, být veřejně kárán; tisk stavěl viníky na p.; v. též planýř 2