pravěký příd. k pravěk 1. existující v pravěku n. pocházející z pravěku; prehistorický: p-é pralesy; p-é moře; p-cí lidé; p-cí ještěři; p-é jeskynní malby; p-é nálezy 2. kniž. pradávný, prastarý: p-á sídla; p-á skála; p. dub; řidč. svrhnout p-á pouta odvěká; expr. p. názor zastaralý; → podst. *-věkost, -i ž.: velebná p. (pohádek) (K. Čap.)