pravdivý příd. 1. obsahující pravdu (op. lživý 1): p-á zpráva, výpověd; p-é vylíčení; p-é poznatky 2. jednající podle pravdy, mluvící, vyjadřující pravdu; upřímný, opravdový 3, pravdomluvný: čestní a p-í lidé; poctivý, p. umělec; p. výraz; několik p-ch, přímých slov; kniž. p-é zrcadlo minulosti 3. shodující se s pravdou, se skutečností; skutečný, opravdový 1: p. příběh; p-á podoba; p. vztah; → přísl. pravdivě: řekl vše p.; znělo to p.; p. vidět, zobrazovat; → podst. pravdivost, -i ž.: p. výpovědi; dokázal p. svých slov; přesvědčil se o p-i tvrzení; p. uměleckého díla; vnitřní p.; p. poznání