pravičák, -a m. (6. mn. -cích) 1. člověk užívající při práci především pravé ruky; pravák (op. levičák 1): většina lidí jsou p-ci 2. hanl. stoupenec politické n. kulturní pravice (op. levičák 2): odpor p-ů proti reformám 3. hanl. kdo se dopouští pravé úchylky (zvl. v dělnickém, komunistickém hnutí)