prazvláštní příd. poněk. expr. velmi zvláštní; neobyčejný, neobvyklý, podivný, prapodivný: p. zjev, pocit, názor; p. věc; p. člověk, → přísl. *-zvláštně: p. se vyjímat (Slád.); → podst. *-zvláštnost, -i ž.