prcek, -cka m. (živ.) (mn. 1. -ckové, -cci, 6. -ccích) ob. expr. dítě; malý hoch, řidč. i malé děvče; mrně; (zprav. hanl.) člověk malé postavy; šprček, cvrček II 1, špunt: táta se svým prckem; malí prckové na hřišti; – je to p., ale sílu má; → expr. zdrob. prcíček, -čka m. (mn. 1. -čkové, -čci, 6. -čcích); — prcek, -cka m. (neživ.) (4. j. -a) slang. sklenka kořalky, panák 2 (neživ.): zazdít prcka rumu do piva (Otč.)