prchavý I příd. kniž. k prchati I 1. řidč. útěkem se vzdalující; rychle se pohybující, vzdalující směrem od někoho, něčeho vůbec: stádo p-é (Čech) prchající; p-é kroky (Kun.); – p-é lysky (Nový) rychle odplouvající 2. takový, kt. rychle míjí, pomine; pomíjivý, míjivý, letmý, dočasný: p. čas; p. zážitek, sen; p-á láska; p-é štěstí; p-á móda jepičí; p. úsměv přelétavý 3. takový, kt. se snadno mění v páry; těkavý (chem.): p-é látky, oleje; p. nátěr; → přísl. k 2 prchavě: dotkl se p. Elsiných rtů (Vach.) krátce, lehce; → podst. k 2, 3 prchavost, -i ž.: p. času, módy, rozkoše; – p. silice těkavost (chem.)