prchlivý příd. náchylný k náhlému a prudkému hněvu; unáhlený, prudký, popudlivý 1, vznětlivý; svědčící o něčí náchylnosti k zlosti: být p.; – p. hněv; p-á chvíle (Konr.); → přísl. prchlivě: p. jednat; → podst. prchlivost, -i ž.
prchlivý příd. náchylný k náhlému a prudkému hněvu; unáhlený, prudký, popudlivý 1, vznětlivý; svědčící o něčí náchylnosti k zlosti: být p.; – p. hněv; p-á chvíle (Konr.); → přísl. prchlivě: p. jednat; → podst. prchlivost, -i ž.