predikát [-dy-], -u m. (6. j. -u, -ě) (z lat.) 1. (dř.) šlechtický titul; přídomek: ve Vídni si koupil p. (Jir.); fouňa s p-em (Herrm.) 2. kniž. a zast. titul vůbec; přídomek: každý člen společnosti dostal jistý p.; vymýšlení trefného p-u (Ner.) přezdívky 3. log. co se v soudu subjektu přisuzuje n. odpírá, co se o subjektu vypovídá; přísudek; jaz. přísudek; — predikativní [-ty- i -tý-] příd. k 3: p. vztah, funkce