prelát, -a m. (1. mn. -i, zř. -ové Havl.) (*prelátka, -y ž., Jir.) (z lat.) círk. vyšší círk. hodnostář: církevní preláti; mít se jako p. (Čech) velmi dobře; — prelátský příd.: stav p.; p-ští hodnostáři; p. dům; → přísl. prelátsky; → podst. prelátství, -í s. 1. hodnost, úřad preláta 2. klášter s prelátem v čele: spravovat p. 3. budova, v níž bydlí prelát; — prelát, -u m. (6. j. -u) druh silného černého piva výrobní značky Prelát: láhev p-u