prestiž [-ty-], -e ž., řidč. m. (z fr.) významnost postavení někoho, něčeho; vážnost, důstojnost, věhlas, vliv: otázka p-e; p. státu; vojenská p.; vědecký, osobní p.; jeho p. stoupla, utrpěla; zachránit svůj p.; ztráta p-e; prestižní příd.: p. otázka, spor; p. politika; → přísl. prestižně: urovnat poměr p. ve shodě s prestiží; → podst. prestižnost, -i ž. řidč. prestiž: osobní p. (Štoll)