prezent, -u m. (6. j. -u) (z lat.) poněk. zast. ob. dar 1, dárek: p. k svátku; dát, dostat p., něco p-em; brát p-y, přen. dávat se podplácet; expr. to mi dvacet zlatých dává p-em (Herrm.) odpouští; — prezent, -a m. ob. hanl. nehodný, nevítaný, podařený člověk, dareba 1, mizera 1, kvítko 2: máme u kumpačky pěknýho p-a (Šrám.); sáhneme podobným p-ům na zoubek (Otč.)