prkno, -a s. (6. j. -ě, 2. mn. -ken) 1. dřevěná deska vznikající podélným rozřezáváním kmene stromu: řezat, hoblovat prkna; silné p. fošna; sukovitá prkna staré podlahy; lešení z prken; zabednit vchod prkny; chrápe, jako když p-a řeže silně, hlasitě; zast. plátno jako p. (Prav.) pevné; kožich jako p. (Rais) neohebný; ♦ ob. být, ležet na prkně (zhrub.) mrtev; vyplatit peníze na p. zaplatit hotově 2. předmět, pomůcka, upravená z prkna n. z prken: žehlicí p.; rýsovací p.; napekli plná prkna koláčů; připevnit oznámení na černé p. tabuli, sport. (odrazové) p. (ke skokům do vody); zahr. secí p.; školkovací p. 3. mn. prkna (divadelní) expr. divadlo, jeviště: mít úspěch na divadelních prknech; ust. spoj. prkna, která znamenají svět; → zdrob. prkénko, prkýnko v. t.