pročež přísl. 1. poněk. zast. a kniž. (a) proto 1, tedy, tudíž: ona toho teď lituje, p. jí odpusť (Něm.); nebylo lze dorozumění docíliti, p. nastal nový boj (Jir.); expr. už jsem velký, p. jsem chytrý (Poláč.) †2. táz. expr. proč 1, pročpak: p. ujec nepozval nás k sobě? (Hol.)