probrati dok. (j. 1. -beru, 2. -bereš, zast. -béřeš, rozk. -ber, zast. -beř, trp. -brán) (co) 1. řidč. též p. se (čím; v čem) vzít postupně do ruky kus po kuse, část po části, vzít jedno po druhém: p. šatstvo; p. knihu po knize, noviny i časopisy postupně prohlédnout, projít; matka se probrala prsty ve vlasech dítěte; probral občas struny nástroje postupně se jich dotkl, zahrál na ně 2. řidč. též p. se (čím; v čem) důkladně projednat, promyslit, uvážit; prohovořit: p. otázku, celou věc znovu; p. podrobně návrh; p. plán práce na příští rok; p. se Nerudovou lyrikou (Vrchl.); expr. sousedky probraly všechny známé pohovořily o nich, pomluvily je 3. vyložit a procvičit při vyučování; seznámit se s něčím při učení, při studiu: p. učivo podle osnov; probraná látka; p. historii slovanských národů; – student probral několik stránek z učebnice prostudoval; hovor. p. Nerudu, dusík vyložit n. nastudovat učební látku o něm 4. učinit výběr v něčem podle jistých měřítek; provést probírku; protřídit: p. knihovnu; p. archív; květy (jiřin) silně probrány na slavnost (Jir.); zkrátit a p. vlasy prostříhat; les. p. les, tyčkovinu 5. ubráním zčásti prohloubit: p. řečiště do větší hloubky zčásti vybrat; p. šaty v pase projmout 1; zúžit, ubrat; tech. slang. vyhloubit v materiálu drážku, rýhu, žlábek 6. zř. a zast. (koho, co) probudit: p. z omámení (Drda); z dřímot p. udřímané dušičky (A. Mrš.); — probrati se dok. 1. kniž. (čím; k čemu) s námahou postoupit dopředu, prorazit, proklestit si cestu; prodrat se, proniknout 1: p. se davem; chlapec probral se skrze křoví na cestičku (Něm.); přen. p. se k poznání pravdy, k jádru věci dobrat se 2. jasně vyniknout; proniknout 4; objevit se: k polednímu se probraly první paprsky shmeční; nebe se zas probralo (Jir.) vyjasnilo, vybralo 3. vytrhnout se z něj. tělesného n. duševního stavu (spánku, mdloby, nemoci ap.); vzpamatovat se, vytrhnout se: p. se ze sna procitnout; pacient se z bezvědomí už neprobral; p. se z překvapení