procházeti ned. (3. mn. -ejí) 1. k projíti 1; chodit 1 (kde, kudy): p. pasáž, pasáží; p. dveřmi, skrz dveře 2. k projíti 2, k prochoditi 1; chodit 1 (kde, kudy): p. krajinu; p. park sem tam 3. k projíti 3-11: zř. procházel vztyčen, s hrdou nevšímavostí (Jir.); – p. kursem, školením; revoluce prochází různými etapami vývoje; p. těžkou zkouškou trpělivosti; – p. knihu po knize; p. spisy; – prochází ve škole celkem dobře; – kniha prochází rukama mnoha lidí; – světlo prochází širokými okny do místnosti; láska prochází žaludkem (pořek.); píseň prochází světem; – dovolená mu už prochází; – řidč. se čtením to jakž takž procházelo (Šmil.); – jedináčkům všechno prochází 4. prostírat se 1, táhnout se: vesnicí prochází silnice; geom. čára prochází bodem; — procházeti se ned. k projít se (v. pro- II): p. se po nábřeží; procházej se chvíli venku ○ předp. na- se, vy- se; → nás. procházívati, procházívati se