procházka, -y ž. (2. mn. -zek) 1. chůze, zprav. pomalá, konaná pro osvěžení a zábavu: jít, vyjít si na p-u; osvěžit se p-ou; chodit po p-ách; být na p-ce; přen. uspořádat p-u po českých dějinách; zhrub. pustit si hubu na p-u (John) (zprav. na špacír) mluvit planě, zvl. neodpovědně; (v hádankářství) královská p. 2. místo, kde je možno se procházet: krásné, stinné p-y v parku