profil, -u m. (6. j. -u) (z it.) 1. tvář ze strany; pohled na tvář ze strany: mít výrazný p.; obrátit se k někomu p-em; – kresba z p-u 2. tech. tvar obrysu příčného průřezu (kolmého k délce): p. válcované oceli; p. římsy; p. sloupu; tech. slang. profilová ocel; dopr. průjezdný p. prostor, kt. musí být zachován volný, aby vozidlo mohlo projet; průjezdný p. jeřábu; vod. stav. průtoční p. příčný řez žlabu n. koryta, omezený stěnami, dnem a hladinou: průtoční p. kanálu; přehradní p.; geol. znázornění geol. stavby (např. pánve) v svislém řezu: půdní p. svislý řez půdou n. jeho znázornění; geom. průřez; publ. úzký p. nedostačující kapacita výroby urč. produktu 3. řidč. kniž. obrys 1, silueta: loubí na náměstí se rýsovalo v ostrých p-ech (Vrchl.) 4. utvářenost charakteru, názorů ap.; charakter, typ: politický p.; umělecký, tvůrčí p.; duševní p. mladého člověka; psych. charakteristické uspořádání někt. psychických funkcí a vlastností urč. individua: morální p. 5. kniž. vylíčení osobnosti; (literární) portrét 2: p-y velkých básníků; Vídeňské p-y dílo Josefa Svatopluka Machara; → zdrob. profilek, -lku m. (6. mn. -lcích); — profilový příd.: p-á křivka hlavy; tech., hut. p-á ocel mající složitější profil (např. tvaru T, U, L), tvarová; p. drát; tech. p. projektor k promítání profilů ve zvětšeném měřítku; ker. p-á cihla vlysovka