prohnaný příd. 1. expr. zběhlý v podvádění, ve lsti; projevující tuto vlastnost; zchytralý, mazaný, vychytralý, vykutálený; p. zloděj, pletichář; p. simulant honěný; – mít p. výraz 2. poněk. zast. (v čem) zkušený, zběhlý, znalý něčeho; protřelý 1: (námluvčí) p. ve způsobech venkovských (Čel.); – ust. spoj. p. ve světě, světem ap. protřelý 2: byla zhýralá a p-á ve světě (Prav.); ženské, městem p-é (Rais); → přísl. prohnaně: p. se usmívat; → podst. prohnanost, -i ž.: výraz p-i