projíti dok. (1. j. -jdu, rozk. -jdi, -jděte, min. -šel, podst. -jití, přech. min. -šed) 1. (kudy; co) chůzí se dostat něj. prostorem na druhou stranu: p. pokojem, skrz pokoj, pokoj; p. dveřmi, skrz dveře 2. (co; řidč. čím) chůzí navštívit na četných místech: p. město; p. les křížem krážem zchodit; p. Šumavu, kus světa procestovat; p. světem (Havl.) 3. přejít, minout 4: prošel nepovšimnut kolem dveří 4. (čím, řidč. co) zúčastnit se (čeho); podstoupit 1, prožít (co): p. kursem (kurs Kapl.), školou, školením; – p. utrpením 5. (co) prohlédnout 3 (zprav. zběžně), probrat 1: p. jednotlivé kapitoly knihy; p. dopis za dopisem; p. všechny účty 6. obstát 4: p. ve škole; návrh na schůzi neprošel; při volbách prošli všichni kandidáti byli zvoleni 7. (čím) vystřídat, změnit místo, prostor, zažít změnu: kniha prošla rukama mnoha lidí byla v mnoha rukách; fyz. p. nulou 8. (čím; co) dostat se, proniknout prostorem, otvorem: zátka neprojde úzkým hrdlem láhve; zvuk prošel stěnami; nový vynález prošel celým světem, celý svět rozšířil se po celém světě; tiskem prošla zpráva, že...; publ. fašismus neprojde nezvítězí; sport. publ. p. obranou, obrannými řadami soupeře 9. (o čase) uplynout, minout 1, přejít: stanovená lhůta prošla; ani jeden den neprošel v klidu; dovolená prošla 10. řidč. být celkem vhodný, ucházející; ujít: jídlo by ještě prošlo; ve škole učení by ještě prošlo 11. projde (komu co) někdo si může dovolit, někomu je dovoleno: vždy mu všechno projde; dopustil se chyby a prošlo mu to; — projít se dok. užít procházky (v. pro- II): jdu se p.; p. se na čerstvém vzduchu; — ned. procházeti, p. se