prokazatelný příd. takový, kt. může být prokázán; dokazatelný: p-á škoda; p-á lež; → přísl. prokazatelně: bylo p. zjištěno, že...; → podst. prokazatelnost, -i ž.: práv. p. spoluviny
prokazatelný příd. takový, kt. může být prokázán; dokazatelný: p-á škoda; p-á lež; → přísl. prokazatelně: bylo p. zjištěno, že...; → podst. prokazatelnost, -i ž.: práv. p. spoluviny