Prométheus, -thea m. (v řec. mytol.) jeden z titánů, kt. donesl lidstvu oheň z krbu Diova a byl za to připoután ke skále; představitel nepoddajnosti a vzdoru osudu; prométheovský, řidč. prométhejský příd.: p. vzdor; p. hrdina; → přísl. prométheovsky, řidč. prométhejsky: p. silný hrdina; → podst. prométheovství, řidč. prométhejství, -í s.