promysliti, promysleti dok. (3. mn. -í, rozk. -mysli, min. -il, -el, trp. -šlen) (co) 1. v mysli důkladně probrat, uvážit do všech podrobností; rozvážit: p. úlohu, postup práce, plán; promyšlená řeč 2. řidč. strávit (čas) myšlením: p. celé hodiny; — promysliti se, promysleti se dok. řidč. (k čemu) myšlením dospět k něj. názoru, poznání: p. se k pevnému rozhodnutí; promysleti se k poznání (Ner.); — ned. promýšleti